Farní list Horní Němčí

ZAMYŠLENÍ – Cesta životem bývá plná překážek

„Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky! Každé údolí ať je zasypáno, každá hora a každý pahorek srovnán; kde je co křivého, ať je narovnáno, cesty hrbolaté ať se uhladí! A každý člověk uzří Boží spásu.“ (Lk 3, 4-6)

S přáteli jsme se vydali na společnou dovolenou. Před námi byla daleká cesta. A protože jsme se těšili na to, co nás čeká, nepřipouštěli jsme si žádné velké potíže. Realita ale byla jiná. Cestou nás v noci potkala bouřka s nepříjemným lijákem, díky kterému jsme neviděli na krok, i když stěrače stíraly jak o závod. Pak nás čekaly několikahodinové kolony, kdy jsme stáli na místě, popřípadě jsme jen lehce popojížděli. Několik objížděk, zákazů vjezdu a nechyběl ani nesympatický pokyn GPS: „Přepočítávám… až to půjde, otočte se do protisměru.“ Ani defekt na autě nás neminul, a tak jsme do cíle dorazili se značným zpožděním, značně unavení, ale zároveň s velkou radostí. Byli jsme rádi, že jsme cestu v půlce nevzdali a rádi na tu cestu vzpomínáme. Také i proto, že jsme zakusili solidaritu a vzájemnou pomoc. Užili jsme si pak krásnou společnou dovolenou.

Jak podobná byla ta cesta našemu životu. Někdy si překážky, které nám brání jít dál, způsobujeme sami. Když si například myslíme, že jsme „mistry světa“, nezajímají nás problémy druhých, máme z něčeho strach, jsme závislí na čemkoli, nechce se nám druhým odpustit nebo je přijmout v jejich jinakosti…

Jiné překážky, které nám brání jít dál, nám mohou způsobit druzí lidé, někdy i velmi blízcí. Když jsme opouštěni, když nás zradí přítel, když nám někdo způsobí zranění, díky kterému se nemůžeme pohnout dál, a tak se ochromeni zastavíme na cestě.

Na naší cestě ale nejsme sami. Náš dobrý Bůh touží po tom, aby se každý z nás s ním setkal a byl šťastný. Je dobré za ním jít, protože on slíbil, že bude stále s námi a bude nám pomocí po celý náš život. Na nás je, abychom mu připravili cestu, abychom odstranili to, co nám brání vnímat jeho blízkost. A je-li nám tak těžko, že nemůžeme dělat vůbec nic, seberme síly a řekněme: „Pane, přijď.“

Advent je na odstraňování překážek čas příhodný, protože především je to čas ztišení. Je to čas krátký, kéž nám neproklouzne bez povšimnutí.

HORNÍ NĚMČÍ – nedělní ohlášky

· Dary na kostel: 2 400 Kč. Pán Bůh zaplať!

· Ve čtvrtek a neděli mají děti další možnost získat dílky do adventní skládačky.

· Tento týden se zapisují úmysly živých jubilantů na další čtvrtletí. Přijďte se osobně domluvit s knězem.

· Příští neděli po mši svaté bude s dětmi nacvičování koled na Otvírání betléma, které bude na Štědrý den ve 13 hodin. Určitě, děti, přijďte na nácvik.

· Předvánoční zpovídání v Horním Němčí a Slavkově bude v úterý 18. prosince od 18 hodin.

· Katolická základní škola v Uherském Brodě zve všechny budoucí prvňáčky a jejich rodiče na další setkání v Předškoličce ve středu 12. prosince od 16.00 hod. Více se dozvíte na internetových stránkách nebo přímo v kanceláři školy.

· Jsme zváni do Vlčnova na Vánoční koncert hudebního tělesa Hradišťan s uměleckým vedoucím Jiřím Pavlicou. Koná se 5. ledna 2019 v 17.00 hodin v kostele. Vstupenky lze koupit již nyní v místě koncertu nebo na vlčnovském obecním úřadě.

ADVENTNÍ POTRAVINOVÁ SBÍRKA

Oblastní charita Uherský Brod vyhlašuje adventní sbírku trvanlivých potravin a základní drogerie určenou pro lidi v nouzi z našeho regionu. Prosíme všechny, kdo by se chtěli do této sbírky zapojit, aby přinesli pouze trvanlivé potraviny nebo základní drogerii. Pracovníci charity budou tyto věci vybírat ve čtvrtek 13. 12. v Horním Němčí před kostelem od 16:45 do 16:55 hodin. A ve Slavkově před obchodem Hruška od 17:00 do 17:15 hodin.

PŘIPRAVUJEME SE NA NEDĚLI: 16/12/2018

Třetí neděle adventní se nazývá radostná (gaudete). Církev jako by již vyhlížela každým okamžikem přicházejícího Pána, již „svítá“ naděje. Je tento příchod Krista skutečně očekávaný? Těšíme se, že přijde? V tomto týdnu (od 17. 12.) se změní důraz liturgických čtení a budou zařazeny texty vztahující se bezprostředně k narození Ježíše.

1. ČTENÍ Sof 3,14-18a

Prorok působí někdy po roce 630 př. Kr. a jeho působení spadá do období vlády krále Jošiáše. Předznamenává velkou náboženskou reformu. Sofoniáš mluví o trestech, které ale vedou k očistě a obnově Izraele, což odráží náš text ze závěru knihy.

Jásej, siónská dcero, zaplesej, Izraeli, raduj se a vesel celým srdcem, jeruzalémská dcero! Zrušil Hospodin tvůj trest, odstranil tvé nepřátele, uprostřed tebe je Hospodin králem Izraele, zla se už neboj! V onen den bude řečeno Jeruzalému: „Neboj se, Sióne, ať neochabují tvé ruce! Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe, hrdina, vítěz; bude nad tebou plesat v radosti, obnovil k tobě svou lásku, s veselím nad tebou zajásá jak za dnů shromáždění.“

2. ČTENÍ Flp 4,4-7

V závěru listu Filipanům svatý Pavel povzbuzuje křesťany. Nelze přehlédnout motivaci této radosti, která pramení z eschatologické perspektivy – Pán je už blízko. Blízkost příchodu Pána není důvodem ke strachu, ale k naději na setkání s milovaným Bohem.

Bratři! Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se! Vaše ušlechtilost ať je známá všem lidem. Pán je blízko. O nic nemějte starost! Ale ve všem předkládejte Bohu své potřeby v modlitbě a prosbě s děkováním. Pak Boží pokoj, který převyšuje všechno pomyšlení, uchrání vaše srdce a vaše myšlenky v Kristu Ježíši.

EVANGELIUM Lk 3,10-18

Po dvou úvodních kapitolách o Ježíšově dětství začne Lukáš vyprávění o jeho veřejném působení. Tyto události jsou předznamenány Janem Křtitelem. Náš text navazuje na minulou neděli. Podstatné je očekávání lidu podtržené Janovým odmítnutím přijmout roli mesiáše. Skutečný mesiáš bude plný moci Ducha. Na něj čekáme!

Lidé se ptali Jana Křtitele: „Co máme dělat?“ Odpovídal jim: „Kdo má dvoje šaty, ať se rozdělí s tím, kdo nemá žádné. A kdo má něco k jídlu, ať jedná stejně.“ Přišli také celníci, aby se dali pokřtít, a ptali se ho: „Mistře, co máme dělat?“ On jim odpověděl: „Nevybírejte víc, než je stanoveno.“ I vojáci se ho ptali: „A co máme dělat my?“ Odpověděl jim: „Na nikom se nedopouštějte násilí, nikoho nevydírejte, buďte spokojeni se svým žoldem.“ Lid byl plný očekávání a všichni uvažovali o tom, zdali Jan není Mesiášem. Jan jim všem na to říkal: „Já vás křtím vodou. Přichází však mocnější než já; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u opánků. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. V ruce má lopatu, aby pročistil obilí na svém mlatě a pšenici uložil na sýpce; plevy však bude pálit ohněm neuhasitelným.“ Dával lidu ještě mnoho jiných napomenutí a hlásal radostnou zvěst.

K ZAMYŠLENÍ

Je strhující vidět děti, které se těší třeba na vánoční stromeček a dárky. Nedočkavostí poskakují, upírají oči na správné dveře či okno… Těší se na „Ježíška“. Těšíme se my? Tady není řeč o „Ježíškovi“, ale o skutečném mesiáši. Jako dospělí už známe mnohem více aspektů života, poznali jsme bolest a zklamání, sny jsme možná vlastní vinou proměnili v trosky… Najednou více rozumíme pojmů vykoupení, záchrana, náprava poničeného… Pán nepřichází uhasit požáry našich selhání. Přichází, aby nás dovedl k Bohu, k dobrému milujícímu Otci. Jeho záchrana nestojí na moralizování či plnění norem, ale na ohni Boží lásky. Nejsou to námi dobyté stupně vítězů, ale jeho záchrana. On proměnil dřevo kříže utrpení na zářící strom života, který přináší dar spásy.

Komentáře jsou uzavřeny